chovatelská stanice
Ze Sychrovského lesa

Anglický bulteriér

CELKOV? VZHLED: Pes silné konstituce, vyvážený, aktivní. Má bystrý, ostražitý, rozhodný a inteligentní výraz. Dá se ?íci, že bulteriér je typický p?ed stavitel t?ch ras, které mají maximální hmotnost p?i minimálním povrchu t?la. Na t?le musí být patrné, že se jedná o svaly. I když o barvách tohoto plemene bude ?e? pozd?ji, zmi?me se již nyní, že mohutné osvalení vyniká nejlépe u bílých jedinců. Bílá barva na jedné stran? zdůrazni osvalení, na stran? druhé prozradí p?ipadnou lymfati?nost nebo nadbyte?ný podkožní tuk. Z postoje bulteriéra musí vyza?ovat energie a bystrost. Živý, rozhodný a inteligentní výraz je pro toto plemeno naprosto typický. Zvlášt? typická je lehkost a elegance pohybu.
CHARAKTERISTIKA:Bulteriér je gladiátor mezi psy, plný ohn? a odvahy. Význa?ným rysem je klabonosá hlava ve tvaru vejce. Bez ohledu na velikost psa musí být jasn? vyjád?en pohlavní výraz. Každé plemeno je typické n?jakým znakem. Bulteriéra odlišuje od jiných psích plemen zvláštní tvar hlavy. Kulatá a vej?itá hlava bez jakýchkoliv proláklin, úzké a šikmo umíst?né malé oko, pevná morda a mohutná spodní ?elist. Hlavu dokresluje malé, pevné, dob?e tvarované a vzty?ené ucho. Naprosto typický je pro tuto hlavu profil, který ozna?ujeme jako klabonos, anglicky "downface ". Linie hlavy probíhá nep?erušené, v mírném oblouku od uši až po špi?ku nosu, který je rovn?ž mírn? zahnutý. Tato linie se odborn? ozna?uje jako tzv. Roman Finish. Práv? hlava, která je pro bulteriéra charakteristická, musí působit dojmem síly i elegance. Sekundární pohlavní znaky musí být natolik výrazné, aby byl na první pohled patrný rozdíl mezi psem a fenou. Tyto rozdíly jsou dány výškou, mohutností jedince a celkovým dojmem sily. Pes je typický silnou stavbou t?la a kompaktnosti. Fena působí celkov? jemn?jším dojmem.
POVAHA: Má vyrovnaný temperament a je p?ístupný disciplín?. Je tvrdohlavý, ale k lidem se chová p?edevším dob?e. Jako úvod komentá?e o povaze bulteriéra si dovolím použit výstižné vyjád?eni jednoho známého zahrani?ního chovatele: "Pokud ?íkáme, že bulteriér je ,gladiátor psího rodu `, pak máme tímto ozna?ením na mysli jeho historické rasové ko?eny. Pokud mluvíme o, bílém kavalírovi `, máme na mysli kone?ný cil jeho výchovy. "Bulteriér je tvrdý bojovník, není však agresivní nebo dokonce bázlivý. Není to nervózni kousavec, který se vrhá bez důvodu na všechno kolem sebe, stejn? tak se neplazí s prutem mezi zadníma nohama. Použiji-li nadsázky, myslím, že jeho povaha by se dala vyjád?it sloganem: sebejistý chlapík, který všude byl, všechno vid?l (dvakrát) a kde nebyl, tam se zrovna chystá. Je to prost? individualista a borec, kterému ani v nejmenším nep?ijde na mysl, že by jeho šarmu n?kdo odolal, a už vůbec si nep?ipustí, že by se setkal s n?kým, kdo by mu mohl beztrestn? vyhrožovat. Pokud jde o povahu, je velmi důležité zdůraznit, že její formováni m u s i probíhat důsledn? od št?n?cího v?ku. vychovávat starého bulteriéra se špatnými návyky nebo dokonce zlozvyky je obvykle jen málo úsp?šné a po všech stránkách nesmírn? náro?né. To je ale p?edm?tem jiné kapitoly této knihy.
HLAVA A LEBKA: Hlava dlouhá, mohutná a správn? hluboká, nikoliv však hrubá. P?i pohledu zep?edu má hlava tvar vejce a je zcela vypln?na. Na jejím povrchu nejsou žádné prolákliny, vruby nebo zá?ezy. Temeno mezi ušima je tém?? ploché. Profil je mírn? zak?ivený dolů od horní ?ásti lebky ke špi?ce nosu, který by m?l být ?erný a zahnutý ke špi?ce dolů. Nosní otvory jsou dob?e vyvinuty a spodní ?elist je mohutná a hluboká. Komentá? k hlav? musí za?ít p?ipomínkou historického původu této bojové rasy. To je důvod, pro? hlava bulteriéra je klasickým p?íkladem ú?elnosti bez ohledu na "parádu ". Shora uvedený popis potvrzuje zám?r všech chovatelů dosáhnout p?i minimálním povrchu maximální mohutnost. Jen taková hlava, na které nejsou zbyte?né vý?n?lky a hrany, je stvo?ena pro boj. Na ni se zuby nep?ítele nemohou zachytit. Zak?ivený profil hlavy, daný kostním podkladem, p?ipomíná nůžky na plech. Protiváhou silné horní ?elisti musí být svou mohutnosti p?im??ená spodní ?elist. Mohutná spodní ?elist je pro hlavu bulteriéra stejn? důležitá a typická jako silná horní ?elist s výrazným klabonosem. Každý, kdo ví, jaký má bulteriér skus, mi dá za pravdu, že jeho "nůžky na plech" jsou strašlivou zbrani. Zákon bojového psa zn?l jasn?: co jednou ?elisti uchopily, to nesm?ly, v zájmu vlastního života, pustit. vyvinuté nosní otvory a prostorná nosní dutina slouží k dokonalému dýcháni p?i velkém fyzickém nasazeni organismu. Zvlášt? v boji a p?i zákusu, kdy je morda málo průchodná nebo dokonce neprůchodná, musí být mozek a celý organismus dob?e zásobován životodárným kyslíkem prost?ednictvím prostorné nosní dutiny. Je to práv? hlava bulteriéra, která nese pe?eť vysoké ú?elnosti bez zbyte?ných p?íkras. Práv? v této neopakovatelné jednoduchosti a ú?elnosti se skrývá její krása a půvab. Jednoduše, hlava bojovníka není hlavou královny krásy.
TLAMA: Zuby jsou zdravé a ?isté, silné, dobrého rozm?ru, dokonale pravidelné s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, tj. horní zuby t?sn? p?esahují zuby spodní a vyrovnan? p?isedají do ?elistí. Pysky jsou suché a p?iléhající. Místo terminu tlama použiji rad?ji termín morda, který p?ipomene, že tento orgán m?l, krom? p?ijímáni potravy, další důležitou funkci: mordovat. Ozdobou mordy bulteriéra jsou velmi silné a dob?e vyvinuté zuby. Jejich po?et, až na výjimky, nebývá úplný a není zvláštnosti, že chyb?jí dv?, t?i i ?ty?i stoli?ky. Angli?tí rozhod?í to tolerují a jsou tak velkorysí, že zuby butleriéra vůbec nepo?ítají. O st?edoevropských rozhod ?ich pak v tomto smyslu mluví jako o "po?tá?ích ". Jiný kraj, jiný mrav. Angli?ané sleduji u chrupu a ?elisti jiné hodnoty. P?ed po?tem zubů preferuji jejich silu a silu ?elisti, ve které jsou tyto zuby zasazeny. Každý nedostatek nebo i vada musí být vždy posouzen v souvislostech. Je pochopitelné, že v p?ípad?, kdy se sejdou dva velmi podobni jedinci, je dána p?ednost tomu, který má nedostatků nebo vad mén?. Ješt? n?co k toleranci po?tu zubů u bulteriérů. Kýžený klabonos, ona ladná k?ivka, se ?asto projeví v hlav? spiš kratší než delší. Je logické, že do kratších ?elisti se plný po?et zubů nevejde. Pokud se tam p?ece jen naskládají, bývají vů?i sob? šikm?ji postaveny. Tolik tedy k problémům zubů u bulteriérů. Skus je další kapitola sama pro sebe a je t?eba se u ní na chvíli zastavit. Už jen p?i vyslovení tohoto pojmu ?ad? chovatelů doslova zatrne. Kolik krásných a nad?jných hlav bylo touto vadou stiženo. Práv? správný skus je jeden z prubí?ských kamenů chovu bulteriérů. U hlav b?žných, chcete-li prům?rn?jších, se tento problém vyskytuje jen málo. S rostoucí kvalitou hlavy, bližící se ideálu standardu, se bohužel riziko nesprávného skusu zv?tšuje. Správný nůžkový skus u špi?kové hlavy staršího psa je spíše rarita a výjimka. Pysky musí být opravdu suché a p?iléhavé. Tady žádná benevolence neexistuje, protože, jak již bylo ?e?eno, jde o hlavu bojovníka. I volné, nebo dokonce "plandající " pysky vadí dobrému zákusu a jsou vhodným ter?em pro protivníkovy zuby. Krom? toho je pysk všech zví?at velmi citlivou ?ásti t?la a zákus do n?j je velmi bolestivý.
O?I: Zdají se úzké, šikmo umíst?né a trojúhelníkovité, hluboko uložené, ?erné nebo co nejtmav?ji hn?dé, takže se zdají být ?erné a mají pronikavý lesk. Vzdálenost od špi?ky ?enichu k o?ím je pon?kud v?tší než od o?í k vrcholu lebky. Modré nebo ?áste?n? modré oko je nežádoucí. K této ?ásti standardu je op?t t?žko n?co dodat. výklad je naprosto z?etelný a jednozna?ný. Oko bulteriéra je ú?eln? zano?ené (hluboko uložené), aby neposkytovalo úto?níkovi vhodný cil tím, že vystupuje nad povrch hlavy. Protože má bulteriér málo mimických svalů a oko je zano?ené, působí výraz hlavy dojmem nehybnosti. ?íká se, že bulteriér má ??kamennou tvá?" nebo, chcete-li, ??tvá? hrá?e pokeru".
UŠI: Malé, tenké a umíst?né blízko sebe. Pes by m?l být schopen uši udržet toporn? vzp?ímené, takže jejich špi?ka sm??uje p?ímo vzhůru. Rovn?ž uši jsou jeden z typických znaků bulteriéra a dávají jeho hlav? výraz bystrosti a ostražitosti. V ideálním p?ípad? jsou pevné a p?i pohybu psa tzv. nelajdají nebo neplápolají. V mládí jsou uši klopené a dále jsou pak podle vývoje organismu polovzty?ené, až posléze dostanou správnou polohu. Dojde k tomu obvykle až po vým?n? mlé?ného chrupu a stabilizaci hladiny vápníku v t?le. Jen pro zajímavost uvádím, že v minulosti se bulteriérům uši kupírovaly. První bulteriér, dovezený v roce 1946 do ?eskoslovenska z Rakouska, m?l kupírované uši.
KRK: Velmi svalnatý, dlouhý, klenutý, zužující se od ramen k hlav? a je prostý veškeré volné kůže. Dostate?n? dlouhý krk zajišťuje dokonalou pohyblivost hlavy. Mohutné osvalení chrání kr?ní páte? p?ed nárazy a umož?uje, v návaznosti na svaly hlavy, pevné drženi protivníka p?i boji. Stru?n? ?e?eno: každé plemeno bylo vyšlecht?no k jinému ú?elu, a tím je dána i stavba t?la. Chrt musí rychle b?žet, a proto jsou p?ední ?ásti jeho t?la - hlava, krk i p?edhrudí - štíhlé. Takové t?lo dob?e rozráží p?i b?hu vzduch. Bulteriér byl vyšlecht?n jako bojový pes, a proto jsou p?ední partie jeho t?la - hlava, krk, p?edhrudí a hrudník - mohutné. Musí snést prudký náraz a musí mít dostate?nou hmotnost a sílu k drženi. P?iléhavost kůže na krku je op?t nekompromisním požadavkem, a to nejen z hlediska estetického, ale i praktického. Volná kůže na krku je totiž u krátkosrstých psů vítaným ter?em pro protivníka. Snadno se dá uchopit zuby a pak již sta?í pevný stisk a jedna nebo dv? oto?ky. Tím je proveden dokonalý škrticí chvat jako v asijských bojových sportech. Sta?í jen podržet a protivník odpadne sám. Naopak na pevn? p?iléhající kůži se zuby t?žko uchytí.
HRUDN? KONCETINY: Ramena jsou silná a svalnatá. Lopatky jsou široké, ploché a p?iléhají t?sn? k hrudní st?n?. Mají výrazný sklon vzad. Ramenní kloub tvo?í tém?? pravý úhel, lokty jsou drženy p?ímo a silná nadprstí musí být kolmá. Hrudní kon?etiny mají mít kulaté a silné kosti. U dosp?lých psů by se m?la délka hrudních kon?etin p?ibližn? rovnat hloubce hrudníku. Hrudní kon?etiny jsou "ruce " psa a mají nesmírný význam p?i pohybu všeho druhu. Proto musí mít nejen silný kostní podklad, ale zejména dobré osvalení. Musí být pevné a rovné. Jakékoliv deformity kon?etiny neodpovídají standardu a jsou z praktického hlediska nevhodné. Prsty všech kon?etin musí tvo?it pevné, ale pružné tlapky. Ty jsou zárukou pevného postoje i dobrého pohybu. Pokud jde o délku kon?etin, je jasn? vymezena a z praktického hlediska nutná. Délka kon?etiny ve vztahu k hrudníku umož?uje bulteriérovi dosáhnout rychlé sníženi t?žišt? t?la, a tím výraznou stabilitu. Boj se obvykle odehrává, v parteru, nikoli ve výškách. Zde se uplatni výhoda silných p?edních kon?etin stav?ných vů?i hrud niku v p?edepsaném pom?ru. Mohutný zákus, široce roztažené hrudní kon?etiny a hrudník co nejníže u zem?, to je záruka velké stability a možnosti pevného drženi soka.
TRUP (T?LO): T?lo je dob?e zaobleno, se znatelnými pružnými žebry s velikou hloubkou od kohoutku k hrudní kosti, takže hru? je blíže zemi než b?icho. H?bet je krátký a pevný, h?betní linie probíhá mezi úrovní kohoutku. Spodní linie od hrudní kosti k b?ichu tvo?í ladnou, vzhůru sm??ující k?ivku. Hrudník je p?i pohledu zep?edu dostate?n? široký. Prostorný hrudník je zárukou dostate?né kapacity plic, které zásobují organismus kyslíkem. Každý organismus, který je vystaven vysokému stupni námahy, má spot?ebu kyslíku vysokou. Pro temperamentního a pohyblivého bulteriéra jsou životn? důležitou podmínkou práv? dostate?n? kapacitní plíce. Krátký h?bet je podmínkou lehkého a elegantního pohybu. Tém?? ideální t?lesné rozm?ry jsou patrné z obrysu t?la jednoho z nejslavn?jších bulteriérů konce sedmdesátých a za?átku osmdesátých let. Jde o psa Jobrulu Anthyllis, který sám byl vynikajícím jedincem a výborn? p?edával své p?ednosti po?etným potomkům. Jeho obrázek uvádím jako p?iklad tém?? kvadratické stavby t?la. Spodní linie od hrudní kosti k b?ichu tvo?i opravdu k?ivku, ale jen málo zdůrazn?nou. Rozhodn? ji nelze p?irovnat ke k?ivce chrtů, která p?ipomíná "vykasané b?icho ". Požadavek pružných žeber není ani zbyte?ný, ani samoú?elný. Práv? tato pružná a funk?ní žebra zabezpe?uji dokonalé dýchání.
TLAPKY: Kulaté, kompaktní, dob?e uzav?ené s dob?e klenutými prsty. T?lo bulteriéra, to je mohutná sila na ocelových pružinách, které musí být zakon?eny kompaktními, dob?e uzav?enými a klenutými tlapkami. Na tlapku, kde každý prst jde jiným sm?rem, se špatn? našlapuje a p?i skoku špatn? dopadá. Došlápnuti i dopad musí být m?kké, pokud nemá u psa dojit k p?ed?asné únav? a následným t?lesným deformitám. Špatn? uzav?ená tlapka je stejn? nefunk?ní jako pov?stná plochá noha u ?lov?ka. Pokud chcete poznat, jaký je rozdíl mezi tvrdým a m?kkým dopadem p?i chůzi nebo b?hu, pak se prob?hn?te nejprve v plát?nkách a potom v adidaskách.
P?NEVN? KON?ETINY: Jsou p?i pohledu ze strany rovnob?žné. Stehna musí být svalnatá, dob?e vyvinutá a kolenní kloub dostate?n? zaúhlený. Hlezna jsou silná, pružná a nízko položená. Pánevní kon?etiny s dob?e vyvinutými lýtky a svalnatými stehny jsou motorem bulteriéra. Celkové osvalení pánevních kon?etin je u n?kterých dob?e trénovaných jedinců tak mohutné, že p?i pohledu zezadu může dojit ke klamnému dojmu, že se jedná o sbíhavý postoj. Tak se to jeví i v pohybu. Netvrdím, že se u bulteriérů nevyskytuje sbíhavý postoj pánevních kon?etin, ale ze zkušenosti chci upozornit na uvedený optický klam. Navíc bych rád poznamenal, že bulteriér nepat?i mezi plemena s rozbíhavým postojem pánevních kon?etin. Nejen svalnatá stehna a lýtka, ale stejn? tak dobré "úhlení " pánevních kon?etin je zárukou jejich dobré funkce. ?hlení pánevních kon?etin je dáno délkou stehenní kosti a samoz?ejm? správnou a pom?rnou délkou dalších kosti zadní kon?etiny. Pro snadn?jší pochopeni toho, co jsem napsal, je na snímcích zvláštní upozorn?ni na správné úhlení pánevních kon?etin.
PRUT (OCAS): Krátký, nízko nasazený a vodorovn? nesený. U ko?ene je silný a kuželovit? se zužuje do špi?ky. P?áni bývá v?c jedna, realita v?c druhá. Bulteriér si svůj sebelépe nasazený proutek nese vodorovn? jen tehdy, když o nic nejde. To bývá opravdu málokdy, protože bulteriér si vždy najde důvod, aby o n?co šlo. Potom nese prut bojovn?, vodorovnost nevodorovnost. Tento p?ípad se pak slušn? nazývá "vesele nesený prut ". O? mén? se může bulteriér projevovat "mimikou tvá?e, o to více projevuje své pocity prutem. Správný prut bulteriéra je spíše kratší než delší. Pro výstavní ú?ely se srst na jeho konci zast?ihne tak, aby zakon?ení ' bylo "tupé " a jen mírn? zakulacené.
SRST: Krátká, lesklá, rovnom?rná, p?iléhavá a na omak drsná s lesklým povrchem. V zim? se může vyskytovat m?kká podsada. Kůže pevn? p?iléhá k t?lu. P?edevším je t?eba v?d?t, že srst bývá jedním z nejdůležit?jších ukazatelů zdravotního stavu zví?ete a samoz?ejm? obrazem pé?e o psa. Tato " vizitka "je dob?e viditelná a špatn? se zakrývá na poslední chvíli p?ed výstavou. Srst lomivá, špinavá, nebo dokonce zane?ád?ná parazity jasn? hovo?í o"pé?i " pána. Srst je rohovinový derivát kůže, jehož hlavni stavební složkou je bílkovina v kerativní vazb?. Dostate?ný p?ísun bílkovin do organismu je tedy jednou z hlavních podmínek tvorby kvalitní srsti, jak o ni hovo?í standard. Je samoz?ejmé, že na tvorbu kvalitní srsti mají vliv vitaminy, stopové prvky a další látky. Ty všechny jsou dnes obsaženy v kvalitních krmných sm?sích pro psy. Srst není jen samoú?elný pokryv t?la, stvo?ený p?írodou pro parádu. Její hlavni význam je v ochran? t?la (kůže) p?ed nejrůzn?jšími vlivy, od mechanických až po tepelné. Aby srst mohla všechny pot?ebné funkce plnit, musí být opravdu co nejkvalitn?jší. Platí to zejména pro srst psů, kte?í jsou trvale umíst?ni ve venkovním kotci a pot?ebuji zvýšenou ochranu p?ed zimou. Pé?e o srst psa pat?i tedy mezi základní chovatelské povinnosti nejen z důvodů prestižních. O pé?i, která musí být srsti v?nována, bude zmínka ve zvláštní kapitole.
CHŮZE A POHYB: Pohyb se jeví nenásilný, plynulý a bezstarostný. P?i klusu je pohyb p?edku i zadku psa soub?žný, p?i vyšších rychlostech sm??uje ke st?ední linii. P?ední nohy dob?e vybíhají a zadní se lehce pohybují v ky?lích, dob?e pruží v kolenou i hleznech a mají velkou jistotu. Pohled na dob?e osvaleného a stav?ného bulteriéra v pohybu je pro milovníky tohoto plemene opravdovým požitkem. Takový jedinec se pohybuje doslova jako by m?l v nohou ocelové pružiny, lehce a sebejist?. Typická je p?i tomto pohybu kompaktnost celého t?la a uvoln?nost ve všech kloubech. Takový pohyb umož?uje jen dokonalá stavba t?la, která má opravdu kvadratický formát. U jedinců s delším nebo dokonce dlouhým h?betem nelze lehkosti pohybu dosáhnout. Pokud se k delšímu h?betu p?idá ješt? nadváha, je chůze i klus t?žkopádná, kolébavá a neestetická. Bulteriér se sebep?kn?jší hlavou bez výborné stavby t?la a elegantního pohybu nedává dohromady výborného jedince. Hlava bulteriéra a její ideální vyšlecht?ni natolik zaujala ?adu chovatelů, že p?i k?íženi jedinců mnohdy pominuli hrubší t?lesné vady. V zahrani?ní literatu?e jsem našel tuto p?íhodu: Chovatel se zú?astnil výstavy, na které posuzoval anglický rozhod?í - specialista. P?i posuzováni tento rozhod?í umístil psa s prvot?ídní hlavou, který pravideln? býval hodnocen jako nejkrásn?jší - tedy na prvním míst? až na místo t?etí, za dva psy s horšími hlavami, ale ideálními postavami. Když se ho chovatel zeptal pro?, odpov?d?l lakonicky.' "Pes neb?há po hlav?. " Rozhodnuti logické, zásad ni a průkazné, bohužel ?adou chovatelů a n?kdy i rozhod?ích nepochopené.
BARVA: U bílých je požadována ?ist? bílá srst, p?i?emž pigmentace kůže a znaky na hlav? nesm?jí být penalizovány. U barevných jedinců dominuje barva - všechny odstíny jsou považovány za rovnocenné. V p?ípad? shodného hodnocení ostatních vlastností je dávána p?ednost žíhaným. Barva ?ern? žíhaná, sv?tle žlutohn?dá a t?íbarevná je p?ípustná. Modré ?i játrové odstíny jsou nežádoucí. Bulteriér byl původn? vyšlecht?n v ?ist? bílé barv? a dlouhou dobu byla , pouze bílá považována za typickou pro plemeno. Sou?asný standard neomezuje žádný z mnoha barevných rázů. Je pouze doporu?eno, pokud se vyskytnou dva jedinci stejné kvality, aby byla dána p?ednost žíhanému. Použiti tohoto pravidla v praxi je tak výjime?né, jako je nalézt dva jedince stejné kvality. výb?r barvy zví?ete je v?cí osobního vkusu, avšak výb?r št?n?te by nem?l být ovlivn?n jen jeho barvou. Za léta své chovatelské ?innosti jsem vid?l ?adu t?ch, kte?í získali žádanou barvu, ale ne kvalitu. O výb?ru št??at bude ?e? na jiném míst?, proto se vrátím k bílé barv?, která má z chovatelského hlediska jedno úskalí: z k?ížení bílých bulteriérů se narodí vždy jen bílá št??ata, i když jejich prarodi?e byli barevní. Existuji však i barevní bulterié?i, kte?í velmi siln? prosazuji "svoji barvu ". Jejich št??ata jsou barevná po rodi?ích, i když dojde ke k?ížení s bílým jedincem. Takoví barevní jsou ozna?ováni jako velmi cenní pro chov. Není asi nutné p?ipomínat, že ?erná nebo velmi tmavá barva zeštíhluje, zatímco bílá zv?tšuje. To je podle mého názoru důvod, pro? bili bulterié?i působí mohutn?jším dojmem, a také pohyb svalů je patrn?jší. Zbyte?né je snad p?ipomínat, že obézní jedinec může mít jakoukoliv barvu, a stejn? zůstane jen tlusťochem. Bílá barva může n?kdy být výhodou, ovšem z hlediska " údržby psa " je velmi náro?ná, jsou na ni vid?t všechny proh?ešky psa i pána proti ?istot?, hygien? i "dobrému mravu ". Bílá barva je výhodná u bulteriérů používaných k výkonu práva myslivosti, protože je dob?e vid?t a chrání alespo? ?áste?n? proti st?elcům "divochům, kte?í st?ílí na vše, co se v le?i mihne. P?i lovu na ?ernou p?išlo takovýmto způsobem o život hodn? barevných bulteriérů. Na záv?r ješt? jednu důležitou informaci o bílých bulteriérech. Není sice už dnes tak aktuální jako kdysi, ale je stále užite?ná. Bílá barva srsti s sebou totiž geneticky nese vrozenou hluchotu zví?ete (to nejen u psů, ale u všech bílých zví?at). V dobách, kdy se chovali pouze bili bulterié?i, bylo procento hluchých psů vysoké - deset procent. Dnes, po dlouholeté selekci hluchých zví?at z chovu a k?ížením bílých bulteriérů s barevnými se výskyt hluchoty snížil na pouhé jedno procento.
VELIKOST: Nejsou výškové ani váhové limity, ale musí existovat dojem nejvyšší hmotnosti na velikost psa, která je porovnávána s pohlavím a kvalitou. Bulteriér je ?azen svou velikosti mezi st?ední plemena a tuto skute?nost by m?l vzít na v?domi každý, zejména pak za?áte?ník. Udávaná ideální výška je u fen okolo 44 cm a u psů 48 cm. Rozumí se výška v kohoutku, která se m??í v úrovni hrudních kon?etin v místech, kde linie h?betu p?echází v linii krku. U obojího pohlaví se tato doporu?ená výška pohybuje v toleranci plus minus jeden až dva centimetry. P?i této výšce je Bulteriér tím, ?ím má být mrštným, pohyblivým a vytrvalým psem. Každý, kdo má zájem o v?tšího psa, by si m?l po?ídit dogu nebo bernardýna. To není pokus o humor, to je dobrá rada. Bulteriér musí mít vedle dokonalé a ú?elné stavby t?la ješt? náležitou "substanci ". Tak se odborn? nazývá dokonalé osvalení a zaobleni tvarů celého t?la. Bulteriér nesmi být p?ekrmený, ale rovn?ž nesmi být patrný " kostní podklad " t?la. Viditelná žebra, ky?le nebo páte? po.stav? bulteriéra nesluší. Ovšem jedna v?c je výstavní kondice a druhá kondice, kterou pes pot?ebuje k pracovnímu výkonu. Pracovní kondice vyžaduje jedince mén? hmotného a více pohyblivého. Týká se to psů pracujících p?i výkonu práva myslivosti, ale i služebních psů rozli?ného zam??eni, kte?í se mnohdy pohybuji mnoho hodin ve stísn?ných podmínkách. velikost jedince se projevuje výrazn?ji rovn?ž u obou pohlaví.. Pes je. nebo lépe m?l by být, v?tši, kompaktn?jší a celkov? robustn?jší stavby t?la. Feny jsou celkov? menši a stavba t?la vykazuje jemn?jší tvary. Mohou se samoz?ejm? vyskytnout i menši psi a robustn?jší feny. Tady se mnohdy uplatni d?di?nost, druh a způsob krmeni v mládí a ?ada dalších vlivů. Není to typické, ale je to tolerovatelné, pokud nejde o extrémní p?ípady. Zásadní chybou ovšem je, když jedinec, ať'v?tši ?i drobn?jší, nemá typické sekundární pohlavní znaky. v tom p?ípad? jde o "hrubé "feny a "zjemn?lé "psy. To prozrazuje jistou hormonální nerovnováhu obvykle doprovázenou reproduk?ními poruchami.
VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených požadavků je považována za vadu, p?i?emž její závažnost je p?ímo úm?rná stupni odchylky. Komentovat všechny vady by znamenalo opsat standard p?esn? naopak. To ale není našim cílem, proto se zmíním pouze o n?kterých vadách, které jsou zásadní, nebo t?ch, které se vyskytuji ?ast?ji. Jelikož dokonalého psa tvo?i dohromady kvality t?lesné i povahové, je nutné vid?t jako zásadní vadu nedostatek povahových kvalit. Nap?. i ten nejdokonaleji vytvarovaný jedinec se musí um?t p?edvést na výstav?, kde je mnoho dalších psů, slovky pachů, vedro ?i naopak zima. Zkrátka na každou zm?nu režimu musí bulteriér reagovat klidn?, tj. bez nervozity nebo agresivity, bez bázn? nebo hysterické vyd?šenosti. Musí se chovat samoz?ejm? jako ten, který je nad v?ci a vyhledává vše nové s radosti a energii jemu vlastni. Další vadou, která může zásadn? zvýraznit n?které nedokonalosti exteriéru, je nedostatek temperamentu. Ano, ?tete dob?e, nemýlíte se. Tak jako mezi lidmi jsou typy "mouchy, sn?zte si m? ", jsou tyto typy i mezi psy. Je jich podstatn? mén?, ale jsou. Tento nedostatek je vrozený a je opravdu t?žké ho n?jak napravit. Chůze je líná, co noha nohu mine, h?bet pronesený, prut sv?šený, hlava sklon?ná k zemi. Obraz bídy a utrpení. S tímto "temperamentem " neud?lá dokonale vypracovanou postavu žádný pes a p?edvedeni toho mála je ješt? horši. Temperament však nesmi být zam??ován za neukázn?nost. Musí být spojen .se schopnosti psa pod?ídit své chováni situaci, prost? poslechnout. Naopak ?asto vídaná neukázn?nost, je. nap?. smýkáni majitelem, vrháni se na psy a lidi, kousáni vodítka, váleni po zemi a další projevy, jsou okolím obvykle p?ijímány s útrpným úsm?vem.

2020 ©copyright Ze Sychrovského lesa